Pro zajímavost na závěr přikládám postupný vývoj definice sexuálního násilí. Od definice, v které je jasně otisknuta představa muže o tom, kde by si on alibisticky představoval hranici mezi znásilněním a "špatným pochopením situace" se postupně situace přikláněla k rovnovážnému stavu, která odsoudila deviantní chování muže, který fyzickou silou překonává ženino NE. Vývoj se však nezastavil a současná unijní evropská definice "obtěžování" z let 2002 a 2008 je dle mého názoru již ve svých formulacích přehnaná na opačnou stranu.

Definice znásilnění do roku 1978, která byla ospravedlňována muži:

„Znásilnění je přirozená agresivní virilita muže a masochistická pasivita ženy"

Díky soudnímu líčení ve Francouzském městě Aix proti třem mužům obviněným ze znásilnění se zásluhou obhájkyně dvou obětí do zákona dostala 23. Prosince 1980 definice jiná:

„Znásilnění je každý akt sexuální penetrace jakékoliv povahy spáchaný na druhé osobě násilím"

Nový trestní zákon ve Francii z roku 1992 již nehovoří pouze o „ohrožení osobní svobody", ale o „sexuální agresi".

„Sexuálním násilím je míněna každá sexuální újma provedena násilím, donucením, pod hrozbou nebo přepadením"

V roce 1992 se podle amerického vzoru začalo postihovat i „sexuální obtěžování", kdy pojem ve formě doplňku rozšířil staré znění paragrafu o zneužívání pravomoci. Díky rozhodnutí rozumného parlamentu se následně zákon omezil na trestní postih pouze v případech vztahů mezi nadřízenými a podřízenými. Podle ministryně mají ženy, které se cítí být v práci obtěžovány svými kolegy „jim vlepit pár facek".

Na zdravý rozum se však časem zapomnělo. Evropský parlament přijal 17. dubna 2002 zákon o sexuální obtěžování v tomto znění:

„Sexuální obtěžování je nevyžádané slovní, mimoslovní a fyzické jednání se sexuálním podtextem, jehož cílem je poškození osobní důstojnosti nebo které vyvolává tísnivou, nepřátelskou, pokořující a urážlivou situaci."

Nevhodné gesto? Neuvážené slovo? Vyzývavý pohled? Obtěžovatelem může být nejenom kolega nebo nadřízený, ale nyní již může obtěžovat kdokoliv a za obtěžování lze považovat fakticky cokoliv. Do Evropy přichází pojem visual harassment (příliš vyzývavý pohled) a další americké speciality.

Vývoj se ale dokonce ani v té chvíli nezastavil. Stále více je pod vlivem feministických hnutí je Evropská komise, kde k danému myšlenkovému směru neexistuje oponentní názor a politici odtržení od praxe přijímají stále prapodivnější zákony a směrnice. Sexuální obtěžování se v rámci paušalizace spojuje s pojmem diskriminace a to nejen na pracovišti, ale i ve volném čase. Dne 2.7.2008 na návrh komisaře Vladimíra Špidly byla vydána nová antidiskriminační směrnice upravující chování mužů a žen i mimo pracoviště.

"„Obtěžování se považuje za diskriminaci ... pokud dojde k nežádoucímu chování .... které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry.“  

A aby to nebylo málo, v článku 8 směrnice se stanoví, že důkazní břemeno má být přeneseno na žalovaného. Příkladně pokud by muž někde v baru oslovil ženu, jí se nelíbil průběh toho rozhovoru a zažaluje ho (třeba za to, že jí nakonec řekl, že je "stejně stará"), bude muž muset prokázat, že ženu neobtěžoval a že nevytvářel zastrašující, nepřátelskou, ponižující, pokořující nebo urážlivou atmosféru. Takový muž to bude mít hodně těžké, pokud se pak bude chtít vyhnout trestu. Jak prokázat, že se tak nechoval? O to víc, že do legislativy přichází další novinka, a to že obětem diskriminace mohou v soudních nebo správních postupech pomáhat organizace, které mají legitimní zájem na boji proti diskriminaci.

Více o této směrnici naleznete v článku v Reflexu od Jiřího X. Doležala. Zaujala mě i reakce na článek Lindy Sokačové z Gender Studies na stránkách feminismus.cz (kategorie Šovinistická bomba), kdy autorka opět použila typického feministického arzenálu:

Paušalizace - ukazování příkladu z úplně jiné oblasti, kde je směrnice užitečná, aby se tím vlastně směrnice jako taková ospravedlnila.
Polopravdy - i když se v článku 1 směrnice tato omezuje na "zákaz diskriminace na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a náboženského vyznání" je jistě použitelná i na vztahy mezi mužem a ženou (např. velmi vágní kritérium věk). 
Nepravdy - směrnice se rozhodně netýká smluvních vztahů, což lze pochopit už přečtením částí směrnice uvedených v článku v časopise Reflex. 
Zlehčení - jedná se vlastně jen o návrh, tak o co jde. Pojďme se toho nevšímat.

Závěr

Jsem rozhodně pro ochranu slabých a bezbranných žen proti útlaku. Chci ale upozornit na jednu snahu feministek a tou je paušalizace a plíživé slučování dvou rozdílných pojmů v mnoha oblastech. Třeba fyzické násilí deviantních úchylných jedinců a běžná nevyžádaná mužská pozornost není to samé. Jak jsem psala již dříve, pokud se člověku má dostat jedné žádoucí sexuální nabídky, zřejmě před tím musí spoustu nežádoucích nabídek jak sám vyslat, tak přijmout. Ochrana proti obtěžování se vždy hodí, no přehnaná zákonná ochrana proti obtěžování podle mne také povede k nárůstu počtu těch, kteří žijí, ač neradi, bez partnera.

Závěrečnou kapitolou jsem tedy jen položila otázku, zda zákonná ochrana proti jakékoli nevyžádané pozornosti od mužů je skutečně pro ženu tím, co ji život udělá lepším. Celý článek pak dává otázku obecnější: Pomůže nám ženám nebo uškodí, že bude zákonem vyžadovaný jediný správný vztah mezi muži a ženami, založený na principu vše 50 na 50, ať se to týká čehokoli? A pomůže nám ženám nebo uškodí, když nás budou feministky vydávat za oběti mužské dominance, neschopné obrany i vlastního názoru?

Komentářů

Přidat Nový RSS

Renata  - pěkná blbost   |78.136.156.xxx |18-06-2009 21:47:12 Tohle je pěkná blbost od stupidní modelky, co si hraje na něco, na co nemá. Odpovědět 6   25

Jitka   |94.112.222.xxx |19-06-2009 15:00:58 Myslím, že není třeba nazývat někoho s kým nesouhlasím hned stupidní modelkou, nicméně mi opravdu není jasné, co autorka svými články a celým webem sleduje. Mám za to, že je naprosto v pořádku, že si někdo vybere svou cestu životem a na té je šťastný. Vadí mi ale, že se zde tak ostře kritizují feministické skupiny, které v mnoha případech odvádějí skvělou práci a pomáhají ženám, jejihž práva jsou skutečně porušována. Odpovědět 6   9

Jana  - síla   |89.176.40.xxx |20-06-2009 10:59:11 No já bych řekla, že autorce se nelíbí, že feminiskty mluví už sami za sebe a za své představy a ženy samootné chtějí něco jiného. Místo aby to feministky přijaly jako jejich svobodné přání a tyto představy podporovaly, vymýšlí metody, jak ženy předělat. Odpovědět 11   2

Anonymní   |212.47.30.xxx |26-01-2010 14:14:38 A co takhle český pravopis??? Odpovědět 0   1

Mic  - Aha   |83.208.15.xxx |22-06-2009 14:54:23 Dalsi obet v rade. Autorka sleduje celkem vazny spolecensky problem, ktere feministky zpusobuji. Napriklad to ze si vubec nekdo muze myslet, ze prava zen jsou dnes porusovana. Zamyslete se nad sebou a reknete mi v cem vam feministky konkretne pomohly. Odpovědět 12   2

CD   |195.250.144.xxx |22-07-2009 11:32:27 Tak mne napadá, pokud by něco takového pronesla osoba opačného pohlaví, tak bz se jistě jednalo o nežádoucí poyornost s cílem navodit narušení důstojnosti osobnosti, a vztvoření nepřátelské, ponižující a urážlivé atmosféry. Odpovědět 8   1

Demokrat  - Tam, kde dochází argumenty   |80.188.56.xxx |21-06-2009 20:58:15 Tam, kde dochází argumenty, přichází na řadu nadávky. V demokracii má každý právo na svůj názor, který může veřejně prezentovat. To, že se navzájem různé skupiny kritizují, je normální. Souboj argumentů by měl vždy zůstat pouze soubojem argumentů. Tyto jsou postavené na světonázoru. U feministek se tento světonázor zcela odklání od křesťanství, na němž byl založen typ západní demokracie. Stejným způsobem se odchyluje i EU a tady hledejme počátek toho, proč si toto hnutí v celé evropě dobře rozumí v otázce postavení muže a ženy. Dnes jsou jejich myšlenky násilně propagovány přes zákony z EU, které naše země přijímá a bude muset přijmout. Odpovědět 11   3

dogus  - vlastní zkušenost   |89.24.247.xxx |22-06-2009 16:13:41 Promluvte si někdy s muži po rozvodu.Mám za sebou obvinění ze znásilnění, z obtěžování manželčiných dětí, ztrátu bytu, ztrátu vlastních dětí a jen musím živit parazita, který mi nedovolí Své děti ani vídat.Vše úředně potvrzené a v "zájmu" mých dětí.U všech institucí je muž předem brán jako agresívní idiot a je potřeba ho lidsky a materielně zničit. Až na jednu vyjímku v podobě jedné sociální pracovnice jsem nikdy nezažil to, že by mi někdo věřil, od police až po soudy. Přestože jsem podal nazpochybnitelné důkazy a svědectví,vše bylo smeteno ze stolu nebo použito proti mě. Jsem dvakrát rozvedený a vždy to probíhalo stejně, dnes už nemám šanci na slušný život, jakmile si něco vydělám, musím to odevzdat parazitovi aby mohl na další luxusní dovolenou. Ctěl bych být ta utlačovaná žena. Je mi ale líto dalších generací, ty už asi štastné dětství v podobě rodinné pohody nejspí�... Odpovědět 23   3

Milan  - Takových jsou tisíce.   |89.102.116.xxx |30-07-2009 21:56:14 Je to čím dál horší. Odpovědět 4   0

Modrý Klokan  - Vítej v klubu   |78.45.74.xxx |27-01-2010 15:13:19 Nenech si to líbit a bojuj. Chce tě zničit proto ty se musíš snažit zničit ji. Vsadit musíš ovšem všechno, nemůžeš se nechat vydírat s ohledem na děti, nesmí mít na tebe žádnou páku k citovému vydírání. Musíš být ovšem ochotný riskovat vše. Bez odvahy se strachem že přijdeš o něco z toho mála co ti zůstalo bys vyhrát nemohl. Musíš jít po ní nemilosrdně. Pak zkrotne a začne spolupracovat a chovat se slušně jako člověk, ne jako dnešní moderní, dynamické, in, free, všehoschopné české ženy - zvířata. Odpovědět 2   2

Mickaela  - Naprosto souhlasím   |62.245.86.xxx |24-06-2009 17:02:43 Naprosto souhlasím se slečnou Hužvárovou - feministické hnutí se snaží v dnešní době fungovat navzdory fundamentálnímu rozporu v tvrzení, že žena je na jedné straně chytřejší, schopnější a silnější než muž, ale zároveň je slabá, naivní a neschopná vzdorovat útlaku od mužů. Loni jsem na VŚ absolvovala povinný předmět o rovnosti pohlaví (ve skutečnosti se jednalo spíš o feministickou indoktrinaci) a s překvapením jsem zjistila, že mnoho věcí z toho, co považuji za normální součást života se svým partnerem (např. vtipy o tom, že jako žena nerozumím fotbalu nebo vojenství, narážky na můj zájem o módu) jsou podle feministek součástí útlaku, ne-li dokonce domácího násilí. Normální žena takové narážky přejde nebo se jim zasměje, ale podle mého názoru právě žena, která si sama sebou není jistá, v nich bude hledat urážky a bude se jim chtít bránit. Základní problém feminismu je, že přitahuje �... Odpovědět 19   3

johana  - zase ježišmarjá   |62.24.94.xxx |24-06-2009 18:40:30 Slečna míchá páté přes deváté. Jasně, že některé projevy hnutí za rovnoprávnost jsou poněkud za čarou, ale paušálně tvrdit, že feministky jsou militantní mužobijky, je stejná konina. A například ve vztahu k obětem znásilnění je třeba ještě mnohé zlepšit a ne každé sexuální obtěžování je neškodná legrácka. I v rámci Evropy jsou značné rozdíly v přístupu k těmto problémům, o jiných kulturních okruzích ani nemluvě. Vyléváte s vaničkou i dítě... Odpovědět 5   11

<< Begin < Předchozí 1 2 3 4 Další > Konec >> << Begin < Předchozí 1 2 3 4 Další > Konec >>

Přidat komentář
Jméno:
Email:	zasílat reakcenezasílat reakce
Název:
	Prosím vložte kód z kontrolního obrázku.

Powered by !JoomlaComment 3.26

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."